CNA - CENTRUM NOVÉ ARCHITEKTURY

22 / 10 / 2007

Od umění k architektuře

Kráčím po ulici a míjím známou ženu. Má rozzářené oči a sype na mne jiskry štěstí. Jde z vernisáže výstavy nějakého výtvarníka. Neodolám a musím zaskočit na končící vernisáž. Ano, ano, je to dobré. Po chvíli pokračuji dále. Něco je jinak. Cítím pohlazení. Zvednu hlavu a vidím radniční náměstí doplněné úžasnými obrazy. Nevím, kdo je maloval. Ani mne to nezajímá.
Vnímám pozitivní chvění, jsem zasažen výtvarným projektem. Lidi, běžte si to taky užít, chce se mi křičet. Veřejná výstava na náměstí je však na rozdíl od architektury pomíjivá. Architektura je tady stále, všude okolo nás. Vlastně není. Protože stavba nerovná se vždy architektura. Co odlišuje mimo jiné běžnou stavební produkci od architektury? No přece přítomné umění. Umění, které je schopen její uživatel přečíst a ocenit. Pokud stavba vyvolává emoce, vyzařuje energii stejně jako ten obraz na vernisáži, pokud nás interiér pohladí, pozve dál, asi to bude architektura. Může být strohá. Nebo upovídaná, členitá a baculatá. Někdy je drahá. Jindy zase laciná. Učme se ji pozorovat a vnímat. Ze své praxe vím, že postavit architekturu bolí. Porodní bolest však rychle přejde. Zůstane hodnota, která denně dělá radost svým uživatelům. Vyžadujte architekturu. Architektura není luxus. Je pro vás. Obraz si můžete koupit, bydlet ale musíte. Jsem optimista a pozoruji, jak se pomalu, ale jistě město obléká do nového kabátu. Sním o Ostravě, kde jsou obyvatelé obklopeni architektonickými perlami a mají naplněnou duši štěstím. A až se budete rozhodovat, zda přidat na umění či architekturu, vzpomeňte na tu pozitivní energii.

Ing. arch. Radim Václavík, předseda Centra nové architektury
LISTY MORAVSKOSLEZSKÉ 15.10.2007